To co vidíte na titulním obrázku není vesmírná loď, ale takto nějak by mohla vypadat například bakterie z kmene proteobacteria – Escherichia coli nebo Salmonella. I tito mikrobi se nacházejí ve střevech psa, ač spíše v malém množství. Spolu s dalšími bakteriemi a tvory jako jsou viry, houby a různé další buněčné organismy (někdy i cizopasní červi) tvoří jakýsi „koberec“ na střevní sliznici, který v organismu zastává spousty důležitých funkcí. Jedná se o střevní mikrobiom, jinými slovy také střevní mikrobiotu či střevní flóru.
Některé oganismy mohou být naprosto mírumilovnou složkou tohoto mikrovesmíru, nicméně jakmile dojde k jejich přemnožení, vzniká nerovnováha. Tato nerovnováha (dysbióza) se pak na našich chlupáčích, kteří jsou nositeli a živiteli všech těch mikroskopických osadníků, může projevovat velmi různorodě. Mají třeba průjem, plynatost, ale mohou mít i špatnou náladu, podvýživu či nadváhu, nebo jsou prostě nemocní.
V poslední době se výzkumu této oblasti věnuje velká pozornost. Stále více se ukazuje, že střevní mikrobiom – stejně tak jako výživa obecně – má na psychické i fyzické zdraví psů a koček pravděpodobně mnohem větší vliv, než jsme si dříve mysleli.
Střevní mikrobiom, střevní mikrobiota nebo střevní flóra?
Čistě pro dobrý pocit bych chtěla na začátku ještě maličko vysvětlit terminologii:
Označení „střevní flóra“ pramení ještě z dob, kdy se bakterie a jiné zárodky řadily do rostlinné říše; dnes už ale bakterie tvoří vlastní doménu, a správnější výraz by tedy byl střevní mikrobiom nebo mikrobiota; nicméně staré zvyky se mění těžko, a tak se dodnes používá i starý název.
Mezi mikrobiomem a mikrobiotou je navíc také rozdíl, „mikrobiota“ označuje úplně všechny mikroorganismy žijící na organismu a v organismu hostitele. „Mikrobiom“ pak znamená všechny tyto mikroorganismy včetně jejich genetického materiálu.
Jak vypadá a kde se nachází střevní mikrobiota?
Největší část se nachází v tlustém střevě. Na začátku tohoto článku zmiňuji „koberec“ – to proto, že střevní klky pod mikroskopem vypadají podobně jako taková kobercová vlákna, a právě díky tomuto tvaru se jedná v podstatě o největší orgán, jež tvoří bariéru pro styk s vnějším prostředím. Mnoho lidí si myslí, že tou největší ochrannou bariérou ve styku organismu se světem je kůže, ale chyba lávky. Jsou to právě střeva.
Kromě střev jsou důležité mikroorganismy (ať už ty prospěšné nebo patogenní) přítomny i na jiných místech, jako je kůže nebo různé jiné sliznice, nejen ta střevní. Například na žaludeční sliznici žijí bakterie důležité pro produkci hlenu, který zde má především ochrannou funci. Pokud je rovnováha těchto bakterií narušena třeba chemickými medikamenty či nesprávnou výživou, může se produkce hlenu narušit a zdravotní problémy na sebe nenechají dlouho čekat. V žaludeční sliznici se také tvoří látka, která je později v tenkém střevě důležitá pro příjem vitamínu B12. Takže zdravá žaludeční sliznice, respektive její mikrobiom, je důležitý i pro adekvátní vstřebávání tohoto vitamínu z potravy.
Vitamín B12 se nachází převážně v živočišných potravinách.
Proč je střevní mikrobiom pro psy tak důležitý?
V tomto článku se zabývám především mikrobiomem ve střevech, protože je největší a dá se říci, že i nejdůležitější. Ve střevech se nachází také 70 – 80% všech imunitních buněk. Imunita ale není zdaleka jedinou oblastí, pro kterou je symbióza se střevními mikroorganismy důležitá. Pojďme si alespoň některé funkce střevního mikrobiomu vyjmenovat:
Ochrana před patogeny. Například bakterie mléčného kvašení se starají o slabě kyselé prostředí v tlustém střevě, čímž zabraňují přemnožení patogenních zárodků.
Součást imunity. Jak se zmiňuji výše, většina imunitních buněk se nachází právě ve střevech. Imunitní systém je velmi komplexní síť složená z mnohých orgánů, buněk a molekul; tvoří promyšlenou soustavu sloužící k ochraně těla a střevní mikrobiom je jednou z jejích nejdůležitějších složek, protože imunitním buňkám dodává potřebné živiny.
Zásobení organismu důležitými živinami. Bakterie v tlustém střevě produkují živiny nezbytné pro správné fungování těla: například vitamíny skupiny B nebo vitamín K, stejně tak i mastné kyseliny s krátkým řetězcem (například kyselinu máselnou), které jsou pro celkové zdraví nezbytné.
Zdravé trávení. Kromě produkce určitých živin se v tlustém střevě ještě vstřebávají hodnotné látky z natráveniny, které nebyly zcela ztráveny v tenkém střevě. Střevní mikrobim zde také stimuluje peristaltiku a podporuje prokrvení střevní sliznice.
Detoxikace. V tlustém střevě dochází mimo jiné také k odbourávání škodlivých látek a toxinů ze zbylé natráveniny.
Jak je Vám asi jasné, všechny tyto důležité funkce může střevní mikrobiom psa plnit pouze tehdy, pokud je ZDRAVÝ.
Co zdravému mikrobiomu škodí?
Škodí například:
Antibiotika. Už jen ten název mluví sám za sebe.
Špatná výživa. Například nedostatek vlákniny, chemicky ošetřené nebo průmyslově zpracované potraviny a nežádoucí látky v krmivech.
Výrazná změna prostředí.
Vlivy z okolí, například nadužívání dezinfekčních a čisticích prostředků.
Chemická antiparazitika a pečující prostředky.
Stres. Centrální nervový systém je úzce propojený s trávicím traktem. Jinými slovy, tělo neumí trávit a zároveň řešit stres; hormony, které organismus vyplavuje během stresových situací, trávení ztěžují, a tím zároveň negativně ovlivňují bakteriální osídlení střev.
Jak se projevuje střevní dysbióza?
Nerovnováha mezi střevními mikroorganismy se může projevovat různorodě. Velmi časté jsou potíže se zažíváním, kdy například za akutním průjmem může stát právě změna střevní mikrobioty – určité bakteriální kmeny ustoupí ve prospěch jiných, a „řidší nadělení“ je na světě. Takový průjem se může vyvinout i v mnohem větší problém, pokud se nevhodně řeší třeba antibiotiky – to totiž střevní dysbiózu většinou spíše prohloubí, než aby ji to vyřešilo.
Vědci ale v posledních letech dávají do souvislosti s dysbiózou i vážnější onemocnění, jako je třeba syndrom propustného střeva (a s tím související autoimunitní či jaterní onemocnění), IBD, diabetes nebo obezitu.
Pokud dojde k narušení rovnováhy ve střevech, může to mít nejrůznější následky. Nejčastěji trávicí problémy, poruchy imunitního systému jako jsou alergie nebo ztrátu vitality, ale i depresivní nálady. A naopak platí, že zdravá střeva = šťastný pes.
Převažující bakteriální kmeny ve střevním mikrobiomu psa
Bakterií žijících ve střevech je minimálně několik set druhů, a jsou mezi nimi nejen druhy veskrze prospěšné, ale i ty spíše patogenní. Zdaleka ne vše okolo těchto malých organismů je nám jasné; nicméně zde je alespoň výčet těch bakteriálních kmenů, které jsou u psa zastoupeny v největších počtech:
Fusobakteria
Bacteroidetes
Firmicutes – sem patří rody jako Streptococcus, Lactococcus, Lactobacillus (bakterie mléčného kvašení) nebo Clostridium
Proteobacteria – známým zástupcem je například Escherichia coli
Actinobacteria – například Bifidobacterium
Takto nějak vypadají koky – bakterie kulového či vejčitého tvaru.
Zdraví sídlí ve střevech
To, že zdraví sídlí ve střevech, se traduje už tisíce let. Přestože dříve se o existenci nějakých mikroorganismů vůbec nevědělo, souvislost mezi zažívacím traktem a celostním zdravím byla vždy tak nějak jasná. A jak je vidět, platí to nejen pro člověka, ale i pro jeho nejlepšího přítele – psa. A platí to i pro kočky. A pro všechny ostatní savce; jsme vlastně chodící ekosystémy.
Zajímavé je, že v podstatě každé zvíře, stejně jako každý člověk, má zcela jedinečnou vlastní střevní mikroflóru, je to něco jako otisk prstu. Nebo jako otisk tlapky 🙂
Na závěr Vám jen potvrdím, že střevní mikrobiom můžeme – či musíme – aktivně a vědomě podporovat, a to především zdravým životním stylem (aktivní pohyb, pozitivní přístup…) a dlouhodobou zdravou stravou, a že se to nám i našem čtyřnohým láskám mnohonásobně vyplatí.
Jak lze dlouhodobě i krátkodobě podporovat střevní mikroflóru u psů a koček si můžeme probrat zase v nějakém z příštích článků.
Užívejte dne 🙂
Jmenuji se Milada Kajzrová a jsem certifikovaná poradkyně pro výživu psů a koček. Pomáhám chovatelům zorientovat se v různých možnostech a sestavuji krmné plány na míru tak, aby vyhovovaly potřebám všech zúčastněných. Více o mně si můžete přečíst zde. Jsem autorkou e-Booku Jak rozumět etiketám krmiv.