Je dokázáno, že zdraví střevního mikrobiomu je enormně důležité pro celkovou kondici psů – nejen pro správné fungování trávicího traktu a zásobení živinami, ale i pro detoxikaci, imunitní systém a tím i ochranu před patogeny.
Zjednodušeně: zdravá střeva = zdravý pes.
Co vše tedy můžeme pro bakterie ve střevech udělat?
Základem je samozřejmě vyvážená zdravá strava, která obsahuje nejen dostatek živin k pokrytí energetické potřeby, ale také dostatek potravy právě i pro střevní bakterie – tzv. prebiotika.
V případě hotových kompletních krmiv jako jsou granule může jít například o složky MOS (mannanoligosacharidy) či FOS (fruktooligosacharidy). Jde sice o průmyslově vyrobené komponenty, pro střeva jsou ale velmi přínosné!
V případě krmení čerstvými surovinami by v krmném plánu neměla chybět rozpustná i nerozpustná vláknina – různá zeleninová pyré, strouhaná zelenina syrová i vařená, ale i přílohy ze zpracovaných obilovin nebo třeba brambor, batátů či topinamburu – v posledních letech sice sacharidové přílohy získaly nálepku něčeho pro psy špatného, ale ve skutečnosti mají i mnoho pozitiv.
Zároveň by jídelníček z čerstvých surovin neměl obsahovat velké množství těžce stravitelných bílkovin, které mohou způsobit disbiózu.
Komplexní sacharidy obsahují nejen energii, ale i zdraví přínosné balastní látky. Pokud jako přílohu zvolíte obiloviny celozrnné namísto těch konvenčních, můžete tím do jídelníčku svého psa dodat právě ty látky, které jsou skvělé pro střeva. Pes tráví sacharidy s pomocí enzymů, jejichž produkce se řídí právě i druhem krmiva. Nestravitelné složky se však dostanou až do tlustého střeva, kde se stávají potravou pro dobré střevní bakterie.
Živá strava
Je velký rozdíl mezi stravou doma připravenou, která je složená z čerstvých potravin, a stravou sestavenou výhradně z komerčních a tedy vysoce průmyslově upravených surovin. Ono je to do určité míry jasné, nicméně když se zaměříme právě na střevní mikroorganismy, pak je ten rozdíl opravdu výrazný.
V roce 2018 byla provedena studie, ve které se zkoumal střevní mikrobiom u psů krmených granulemi a mikrobiom psů krmených čerstvou stravou. Výsledkem bylo, že čerstvá strava má na střevní mikroorganizmy velmi pozitivní vliv – stejně jako dostatek balastních složek v krmném plánu. Dokonce ani probiotika z dlouhodobého hlediska nejsou přínosná, pokud v jídelníčku psa chybí vláknina.
A proč jsou čerstvé, přírodní potraviny pro střeva tak prospěšné?
Protože mikrobi se nachází všude, právě i na čerstvých potravinách. Pokud se jedná o potraviny co nejméně ošetřované různými herbicidy a pesticidy, pak je i jejich „osídlení“ mnohem bohatší a zdravější.
Toto ostatně neplatí jen pro ovoce a zeleninu, ale i pro maso – maso ze zvířat z intenzivních chovů má jiné bakteriální osídlení než maso z chovu přirozeného. Maso z velkochovů může mimo jiné obsahovat bakterie rezistentní na antibiotika, která se v těchto chovech často používají.
Takže zde opět platí jednoduchá rovnice: čím přirozenější a méně upravované jídlo, tím lepší pro střeva a jejich mikrobiální prostředí.
Výživa střevního mikrobiomu
Jak tedy z výše uvedeného vyplývá, celkem rozhodující vliv na střevní flóru mají takzvané balastní látky – jinými slovy prebiotika. Jsou potravou pro bakterie v tlustém střevě a pomáhají vytvářet prostředí příznivé právě pro takové mikroorganismy, které patří k těm „hodným“ – přátelským bakteriím, jejichž produktem jsou například mastné kyseliny s krátkým řetězcem. A tyto jsou nepostradatelné pro zdravou střevní sliznici.
Bylo dokázáno, že rostlinná vláknina napomáhá různorodosti bakterií ve střevech, takže je i vhodným dietetickým opatřením například při výskytu dysbakterie. A samozřejmě je důležitou součástí jídelníčku nejen psů s problémy, ale i psů zdravých 🙂
A jaké druhy potravin jsou bohaté na tyto látky?
Pastinák, čekanka, kořenová petržel, mangold, dýně, bobulové ovoce, jablka, listy pampelišky 🙂 stejně jako ovesné vločky, rýže, quinoa, uvařené a vychladlé brambory (kvůli rezistentním škrobům), topinambury, a dokonce i luštěniny jako třeba cizrna…
Dalšími zajímavými zdroji, které podporují zdravý střevní mikrobiom, jsou například kefír, podmáslí nebo zakysaná smetana. Také „zelené dršťky“ obsahují bakterie, které jsou pro střeva přínosné, ale musí se krmit s mírou – aby nedošlo k přetížení těžce stravitelnou vazivovou tkání.
Samozřejmě, že fantazii se meze nekladou, a tak jste-li zastánci například domácího kvašení, směle do toho – v přiměřeném množství je domácí kvašená zelenina v podstatě nejen prebiotikem, ale i probiotikem 🙂
…o probiotikách ale zase někdy příště 😉
Jmenuji se Milada Kajzrová a jsem certifikovaná poradkyně pro výživu psů a koček. Pomáhám chovatelům zorientovat se v různých možnostech a sestavuji krmné plány na míru tak, aby vyhovovaly potřebám všech zúčastněných. Více o mně si můžete přečíst zde. Jsem autorkou e-Booku Jak rozumět etiketám krmiv.