V překladu je to doslova „Čisté krmení“. Tak jako mnoho jiných výživových směrů u psů a koček, i tento je odvozen z oblasti lidské výživy – vzorem je zde Clean Eating, čili v překladu „Čisté stravování“. Nejdůležitějším aspektem tohoto principu je bezesporu UDRŽITELNOST.
V zásadě se jedná o krmení takovými komponenty, které nejsou (anebo jsou, ovšem jen minimálně) průmyslově upravené, za to ale pocházejí z produkce s co největším ohledem na přírodu a životní prostředí.
Nicméně, jak často zdůrazňuje Anke Jobi, která je velkou propagátorkou tohoto směru ve výživě psů, a minimálně v německém prostoru je asi nevýraznější výživovou specialistkou v tomto ohledu, nejde o žádný nový pevný koncept. Je to spíše filozofie, nebo prostě takový přibližný návod na to, jak psa krmit vědomě, zdravě, vyváženě a v souladu s udržitelností.
A to zní hezky, nemyslíte? 🙂
Anke Jobi – je německá výživová specialistka, blogerka a autorka knih jako je například Clean Feeding (v češtině vyšlo jako Čisté krmení psů) nebo Veggie Feeding. Sama říká: „Mým cílem je, aby výživa psa byla opět jednoduchá, nekomplikovaná a bez dogmat, přesto však chutná, zdravá a sestavená tak, aby pokryla všechny jeho potřeby, odpovídala také biologickému původu a byla zároveň udržitelná.“
Hlavní cíle a zásady Clean Feedingu:
- krmná dávka musí pokrývat všechny výživové potřeby zvířete
- krmí se surovinami, které jsou buď vůbec, nebo minimálně průmyslově zpracovány
- suroviny by měly pocházet ideálně z ekologické produkce
- velmi vhodné jsou potraviny sezónní a lokální
- při krmení hotovými krmivy je důležité pečlivě sledovat složení
- suroviny z lidské kuchyně je dost dobře možné - a dokonce i vhodné! - sdílet s Vaším psem (s kočkou samozřejmě také, ale zde je kompatibilita o něco nižší, protože kočka je čistý masožravec)
A co to vlastně znamená...?
Při sestavování krmné dávky je dobré dbát na to, aby neobsahovala žádné průmyslové polotovary, zbytečné chemické doplňkové látky či velké množství surovin z konvenční produkce. Je zkrátka dobré používat „opravdové“ jídlo z přírody, tedy spíše prvotní nezpracované potraviny, ideálně s bio-certifikací.
Ty nejpřínosnější živiny, v jejich přirozené a nejzdravější podobě se totiž nacházejí právě v nezpracovaných potravinách.
Pokud se zaměříme na rostlinné komponenty, které mohou být pro psa zdrojem některých důležitých živin, prebiotik a sekundárních rostlinných látek, pak například zelenina a ovoce z ekologické produkce má navíc tu výhodu, že je nejen bohatší na živiny, ale i méně zatěžuje organismus nechtěnými chemickými sloučeninami.
Pokud navíc budeme cílit na regionální (a tím pádem i sezónní) produkty, které se mohou sklízet opravdu zralé, protože není zapotřebí žádného dlouhého transportu, je v nich obsah živin ještě větší.
Stejně tak je výživově přínosnější maso z bio chovu, protože konvenční masové chovy nezohledňují biologický původ zvířete. Maso takového zvířete z velkovýroby má pro nás i naše domácí mazlíčky nevýhodné poměry mastných kyselin, a k tomu je ještě zatížené zbytkovými medikamenty a jinými škodlivými látkami. Je to logické – zvíře žijící celý život ve špatných podmínkách v hale, bez slunce, přirozené potravy a pohybu, bývá i více stresované a nemocné.
Welfare hospodářských zvířat je zkrátka další velikánské téma, které poslední dobou získává na důležitosti, a je na každém nás, abychom se o tuto oblast zajímali, vytvářeli poptávku a případně snižovali konzumaci produktů z intenzivních chovů.
Samozřejmě vím, že pokud chceme krmit (nebo i sami sebe živit) masem výhradně z ekologické produkce, je to na první pohled mnohem dražší. Nicméně: lepší zaopatření znamená i lepší zdraví, a to se v dlouhodobém hledisku vyplatí vždycky. Nebo ne?
Navíc, v mnohých případech – nejen u lidí, ale i u psů – je docela dobře možné snížit spotřebu masa. Dát prostě přednost kvalitě před kvantitou. Kromě masa se dají k základnímu zaopatření živočišnými bílkovinami využít také mléčné produkty nebo vejce.
A kolik živočišných bílkovin v krmné dávce pes vlastně potřebuje? No, možná je to překvapivě méně, než byste si mysleli: pokud zhruba 40 – 50 % krmné dávky tvoří živočišné komponenty odpovídající kvality, pak je s největší pravděpodobností potřeba bílkovin Vašeho psa pokryta.
Jak tedy konkrétně vypadá krmná dávka v pojetí Clean Feedingu?
V případě psa může jít třeba o na první pohled klasickou dávku barfu, pokud maso pochází z bio-chovu. Zdrojem může být nějaký malý chovatel či zemědělec ve Vašem okolí, nebo i bio-farma, máte-li větší štěstí. Může jít také o vařené maso a přílohu (nikoli barf), která navíc může tvořit 30 %, ale i třeba 50 % krmné dávky, a pokud se stravujeme zdravě, může jít klidně zrovna o tu přílohu, kterou jsme k obědu vařili sami sobě. Důležité je, aby bylo krmení vyvážené a pokrývalo potřebu – bílkovin, energie i dalších mikroživin.
V případě kočky je to jednodušší, ovšem jen teoreticky – měla by prostě dostávat maso z ekologického chovu. To je v praxi pro běžného člověka docela těžké.
Ohledně hotových kompletních krmiv je to samozřejmě otázka, do jaké míry lze Clean Feeding integrovat, protože komerční průmyslová krmiva jsou prostě vysoce zpracovaná. Protože je klíčový původ surovin, tak zde doporučuji alespoň sledovat podrobněji deklaraci a složení. Lepší je složení krátké a otevřeně deklarované, jak píši i v tomto e-Booku zdarma. Suroviny pocházející z přírody (z bio-produkce, z farmářských chovů), nikoli z průmyslové produkce (masových chovů, konvenční rostlinné výroby…) jsou také vždycky lepší.
Dobrou alternativou ke konvenčním krmivům by mohlo být například krmivo obsahující hmyzí protein, protože tento chov je pro životní prostředí mnohem příznivější, a dokonce i welfare chovaných zvířat je úplně jinde než jak tomu bývá v případě velkých savců. Je to ale ještě ne úplně standardizované a na dlouhodobé zkušenosti si zatím musíme počkat.
Pokud hotové komerční krmivo doplňujete o čerstvé komponenty, pak je samozřejmě skvělé, pokud i tyto budou co nejvíce „čisté“.
Tohle ale přece není žádný návod!
No, asi není 🙂
Ale koneckonců, jak už bylo výše napsáno: nejde o žádný pevný koncept. Jde o čisté, zdravé, smysluplné a udržitelné krmení. Každý si tento koncept může vzít za svůj prostě takovým způsobem, jaký je v jeho možnostech.
Při sestavování krmné dávky musíme vždycky zohlednit potřeby psa/kočky, hodnoty krmných komponentů, a případné deficity nahradit vhodnými surovinami nebo doplňky. To zůstává stále stejné, a je jedno, jestli barfujete, vaříte, krmíte granulemi, konzervami, anebo nějakou kombinací z těchto možností.
Pokud jsem Vám tímto článkem nabídla námět k zamyšlení, mám z toho radost.
Hezký den Vám i Vašim čtyřnohým krasavcům 🙂
Jmenuji se Milada Kajzrová a jsem certifikovaná poradkyně pro výživu psů a koček. Pomáhám chovatelům zorientovat se v různých možnostech a sestavuji krmné plány na míru tak, aby vyhovovaly potřebám všech zúčastněných. Více o mně si můžete přečíst zde. Jsem autorkou e-Booku Jak rozumět etiketám krmiv.