Mezi Psem a Vlkem

Barf pro kočky

V tomto článku bych ráda představila základy jednoho z nejlepších konceptů, který si můžete vybrat pro výživu koček – BARFu. Jeden z mnoha překladů je „syrová strava podle biologického původu“. A protože kočky jsou nejen šelmy, ale i vysoce specializovaní masožravci (což není totéž), BARF se v tomto případě dá brát jako krmení syrovým masem. Oproti psovi, který je spíše všežravec, je barf pro kočky trochu jiný: není v něm tolik prostoru pro různé rostlinné komponenty.

Co se týče různých výživových hodnot, ze kterých při skládání krmných dávek vycházíme, a to v podstatě všech, pak je mezi kočkami a psy další významný rozdíl: a totiž ten, že u koček tyto hodnoty většinou tak nějak nejsou k dispozici 🙂 Nebo spíše se v různých zdrojích celkem významně liší, a mnoho hodnot prostě není daných tak, jak jsme tomu zvyklí u psa. Týká se to nejen samotné velikosti krmné dávky, ale i jednotlivých živin, např. potřebného množství některých minerálů (ale třeba i esenciálních aminokyselin).

Velikost krmné dávky

Naštěstí se máme od čeho odrazit, a to hlavně díky zkušenostem, a také díky pozorování volně žijících koček. Mezi jednotlivci jsou samozřejmě velké rozdíly – jak v typu, tak v aktivitě. Asi se mnou budete souhlasit, že denní krmná dávka pro mainskou mývalí kočku bude vypadat jinak než dávka pro „klasickou“ evropskou krátkosrstou, stejně jako budou velké rozdíly v krmení bytového gaučáka a venkovního lovce.

Obecně se dá říci, že denní dávka u dospělé středně aktivní kočky odpovídá přibližně 3 – 4 – 5 % z tělesné hmotnosti; pro onu klasickou evropskou krátkosrstou kočku by to tedy bylo okolo 150 – 250 g na zhruba 5 kg tělesné hmotnosti.

Může to být ale samozřejmě o něco méně, případně o něco více, proto je při přechodu na nový způsob krmení zapotřebí v prvních dnech a týdnech vždy kontrolovat váhu a kondici, a krmnou dávku případně upravit podle potřeby. To se týká přechodu na jakékoli nové krmení. Každá kočka je jiná!

Složení krmné dávky

Při barfu se vychází z přirozené stravy, a ta je u koček tvořena přibližně z 90% živočišnou složkou, a jen cca 3 – 10% tvoří složka rostlinná, kterou v přírodě reprezentuje především obsah žaludku ulovené kořisti, a různé traviny, případně semena. Kočky ale na rozdíl od psa nemají rozvinutou schopnost trávit sacharidy; aktivita amylázy je u nich velmi nízká.

Živočišná složka se dá ještě zhruba rozdělit na svalovinu (50%), vnitřnosti (15%), tuk (10%), chrupavku a kosti (10%) a případně další složky (krev, v přírodě pak ještě složky jako srst, peří apod.).

Rostlinná složka pak může být v barfu například nastrouhaná či rozmixovaná zelenina, případně i lehce provařená. Někteří chovatelé krmí i menší množství sacharidové přílohy, jako je třeba rozvařená rýže, většinou ve snaze snížit množství bílkovin, například ze zdravotních důvodů. Akceptace takové krmné dávky ale bývá spíše horší a kočky sacharidy obecně nepotřebují.

Malé procento krmné dávky by měl tvořit minerální a vitamínový doplněk (ten může i plně nahradit kosti), spolu s kvalitním olejem. Tyto doplňky pomáhají s vyvážením krmné dávky v oblasti makroprvků i stopových prvků, zmíněných vitamínů a také mastných kyselin. Jde o esenciální živiny, které musí být doplňovány skrze stravu. Některé tyto živiny se ničí tepelnou úpravou, a to i přemražením. Navíc je většina krmeného masa z konvenčních chovů, takže už v něm tyto živiny zkrátka chybí.

Prakticky je možné takovou krmnou dávku poskládat samostatně z jednotlivých komponentů, přičemž pro větší jednoduchost je lepší připravovat krmivo ve větším množství, např. na celý týden až měsíc dopředu. Já osobně připravuji našim dvěma kočkám krmivo spíše v menším množství zhruba na týden. Nevím proč, prostě jsem si takto zvykla, a jde to.

Krmné komponenty

Můžete využít skoro všechny druhy masa, které jsou dnes k dispozici – je zapotřebí vyzkoušet, co bude Vaší kočce vyhovovat. Vhodné není snad jen vepřové, respektive syrové vepřové; to by se mělo kvůli nebezpečí jednoho konkrétního viru vždy provařit (ať už jím krmíte psa nebo kočku). Jinak je možné z masa zvolit kuřecí či jinou drůbež, králičí, hovězí, divočinu, ovčí a jehněčí maso, ryby… 

Samozřejmě, že v přírodě si kočky asi srnu, krávu nebo vepře neuloví; většinou se při barfu snažíme přirozenou stravu pouze napodobit, ale úplně věrně to v běžných podmínkách nejde. To je ostatně stejné i u psa. (Ostatně masové chovy také nic přirozeného nejsou, což je ale jiné téma.)

Co se ryb týče, některé jsou dnes bohužel dost toxicky zatíženy. Některé navíc obsahují enzym thiaminázu, který by ve velkém množství mohl významně narušit vstřebávání vitamínu B1, proto je třeba si toto hlídat (a rybu případně uvařit, protože varem se enzym zničí). Velmi oblíbenou pochoutkou je tuňák, a určitě jej lze využít, ale spíše jako občasný pamlsek, nebo jako pomoc při přechodu na novou stravu – kočkám většinou celkem chutná.

Pestrost je důležitá v každém jídelníčku, takže je dobré neomezovat se na jediný druh masa, ale zkombinovat alespoň dva druhy (ideálně bílé a červené), ale tři je ještě lepší. Čtyři už je wow! Nebojte se ani tuku, kočka ho dokáže zužitkovat velmi dobře, můžete tedy volit i maso prorostlé. Samozřejmě u nemocných či obézních koček je zapotřebí s tukem postupovat obezřetně, podle typu zdravotního problému.

Je možné krmit i celou kořistí, jako jsou jednodenní kuřátka, myši, křečci, zmiňované rybky. Já to nedělám, ale moje kočky tyto složky v jídelníčku mají (chodí ven a loví). U bytových koček tato krmná zvířata mohou představovat vítanou zábavu. Z výživového hlediska ale nemusí jít nutně o hodnotné komponenty; je důležité vědět, jak krmná zvířata žila a čím byla krmena. Například jednodenní kuřátka jsou vedlejším produktem vaječného průmyslu a opět: jejich složení není stejné jako u volně žijících zvířat; navíc mladá kuřátka jsou v podstatě „kost a kůže“, rozhodně nejde o plnohodnotné krmení.

Ohledně rostlinné složky se lze řídit pravidlem, že co mohou jíst například malé děti, to mohou i kočky: patří sem druhy zeleniny, které nenadýmají, nejsou nijak kořeněné, nejsou pálivé, ani hořké, ani kyselé. Například cuketa, mrkev, salát, okurka. Je možné nabídnout i malé množství dobře zralého ovoce. Chcete-li mít v krmné dávce sacharidy, můžete zkusit například dobře připravenou rýži, amarant, quinou, jáhly. 

Rostlinná složka je zdrojem cenné vlákniny, vitamínů i enzymů a dalších vitálních látek, proto je vhodné nějakým způsobem ji do krmení zakomponovat. Pomoci mohou i doplňky, které jsou chuťově neutrální a dají se dobře smíchat s masem. Sacharidovou složkou se nemusíte trápit, pokud ji Vaše kočka odmítá – podle některých zdrojů (a i mých zkušeností) pro kočky nehraje podstatnou roli.

Mléčné produkty, doplňky

Mléčné produkty se spíše nedoporučují. V menším množství je to ale dobré zpestření a žádaná odměna. Osobně mám ráda například přírodní bílý jogurt, který díky fermentaci neobsahuje velké množství laktózy, něterým kočkám chutná a má celkem málo kalorií, takže se dá využít třeba v jídelníčku u obézních jedinců. Koupit lze i speciální mléko bez laktózy, které má i snížený obsah tuku.

Velmi výživnou složkou může být syrový vaječný žloutek, který je bohatým zdrojem snad všeho: tuku, bílkovin, minerálů, vitamínů… Ne každé kočce ale chutná, musí se to vyzkoušet. Ideální je samozřejmě vajíčko z ekologického chovu. Bílek lze v menší míře využít také, ale podle mých zkušeností kočkám spíše nechutná. V syrovém stavu bílek obsahuje látku avidin, která váže biotin, proto jej případně krmte s mírou.

Další doplňky ve smyslu minerálních látek, stopových prvků, vitamínů a mastných kyselin jsou určitě vhodné, nicméně je třeba počítat s tím, že ne všechny budou mít u kočky úspěch – toto je takové dost ošemetné 🙂 Rozhodně je lepší spoléhat se více na ty, které jsou chuťově neutrální, kvalitní (neobsahují žádná umělá aromata, laciná plniva atd.), a koncentrované.

Celkem přínosné jsou kvalitní rybí oleje, ale i rostlinné (pozor, dávkují se po kapkách!) s vyšším podílem omega 3 nenasycených mastných kyselin a některých vitamínů. Jako další doplňky lze využít např. slávku zelenoústou (perna canaliculus), vápenaté řasy (lithothamnium calcareum), vaječné skořápky, kelpu (ascophyllum nodosum), psyllium, celulózu, kolostrum, včelí pyl, mumio, vitální houby… Chuťově neutrální jsou ale jen některé; nezbývá než to zkrátka zkoušet.

Sypké doplňky jsou většinou hlavně  zdrojem minerálů (např. vápníku, draslíku..), stopových prvků (např. jódu, selenu, zinku…), ale i vlákniny, různých sekundárních rostlinných látek a antioxidantů.

Přínos pro zdraví

Ať už se rozhodnete krmit svého chlupatého svěřence jakkoli, barf je jedna z možností, které stojí za to. Rozhodně doporučuji jej vyzkoušet, a to i přes to, že jsou kočky takové specialistky a většinou mají se změnami problém; žádné jiné krmivo není tak blízké biologickému vzoru. Čerstvé složky jsou bohaté na vitamíny, minerály, enzymy a další vitální látky – tím velmi dobře podporují celý organismus a zlepšují jeho obranyschopnost.

Mezi další výhody patří třeba lepší chrup, nebo podpora zdraví močových cest díky velkému obsahu vody, lepší možnost hýbat s krmnou dávkou objemově i energeticky nebo i ohledně obsahu některých minerálů; můžete také například lépe reagovat na případnou zácpu, lépe do krmné dávky vtěsnat některé doplňky.

Navíc se to dá provádět více způsoby: můžete si krmnou dávku sestavovat sami, můžete ale využít již předem namíchaných směsí z barf-obchodů. Sami si můžete určit, jak velkou část krmné dávky bude tvořit maso, a jak velkou část bude tvořit zelenina. Přechod na barf je u koček zpravidla složitější, a to především u těch starších, které ho neznají a jsou dlouhodobě zvyklé na nějaké jiné krmivo. Naopak u koťat čerstvé maso problém nebývá.

Tak či tak, já doufám, že Vám tento článek pomohl udělat si alespoň malý obrázek o tom, o čem může takový barf pro kočky být.

Děkuji! A přeji hezké podzimní dny.

1 názor na “Barf pro kočky”

  1. Pingback: Specifické trávení a metabolismus koček - Mezi Psem a Vlkem

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *